Spojení kůrovcové kalamity s nynějším výrazným růstem zájmu o dřevo na vytápění logicky vyvolává obavy o osud českých a moravských lesů. A co to má společného se středověkem? Velké středověké odlesnění a zásadní proměnu krajiny ⬇️ 1/x


Na počátku 11. st. bylo zhruba 80% rozlohy českých zemí pokryto lesem. Převažovaly v něm listnáče, zejména bučiny, z jehličnanů byla více zastoupena jedle. Všude nebyl neprostupný prales, setkali bychom se s různými (polo)světlinami, na nichž se pásla lesní zvěř. 2/x


Klimatické optimum v 11.-13. st. umožnilo ohromný rozmach Evropy, při kterém se zásadně změnila tvář krajiny. Lesy ustoupily novým sídlům, obdělávané půdě, pastvinám. Nešlo jen o rozsah osídlení, dřevo bylo hlavní hnací surovinou i technologických změn. 3/x


Největšími „žrouty“ lesa byla města. Lesy v jejich okolí ustoupily zemědělskému zázemí, dřevo padlo na stavbu původně dřevěných domů, otop a základní provoz řemesel. Právo mýtit les je častou součástí privilegií udílených panovníkem vznikajícím městům. 4/x


V řadě měst byste našli Uhelný trh, na Starém Městě své jméno nese stále, v Brně je to dnešní Kapucínské nám. Zde se prodávalo dřevěné uhlí, které kvůli vyššímu dosažitelnému žáru nezbytně potřebovali pro své řemeslo kováři a jiná kovozpracující řemesla. 5/x


Vyráběli je uhlíři, trochu tajemní obyvatelé lesa. V Posázaví měli bratrstvo a různé panovnické výsady, neboť dodávali uhlí do Kutné Hory k zpracování stříbra. Uhlí se pálilo ideálně z bučin či dubin, jak ale ukazují archeologické nálezy, pálilo se i z méně kvalitního dřeva. 6/x


Kutná Hora a další horní města odlesňovala regiony i ve 100km vzdálenosti. Dřevo bylo potřeba na důlní výdřevy, odvody vody, další stavby, otop a tavení a čištění rudy (i když tady samozřejmě hrálo hlavní roli dřevěné uhlí). 7/x


Vzhledem k rychlému odlesnění širšího okolí Kutné Hory se začalo dřevo dovážet z větší vzdálenosti. Z oběť padly (pod)krkonošské lesy, odkud se po Labi splavovalo dřevo ke Kolínu a pak dováželo do Hory. K odlesnění hor přispěla i těžba rud přímo na místě. 8/x


V menším měřítku, ale ne s menší intenzitou, ovlivňovala les každodenní existence člověka, především lesní pastva domácích zvířat (typicky prasat), která likvidovala vzrůstající podnože lesa, a bránila tak jeho přirozené obnově. 9/x


Již ve 14. st. se objevují snahy les chránit, ne ale v dnešním slova smyslu. I slavný zákoník Majestas Carolina stanovuje zásady ochrany v prvé řadě z ekonomického hlediska, neboť svévolné klučení lesů ochuzovalo královskou pokladnu. 10/x


Jisté ochraně se těšily pohraniční lesy, kam nepostoupilo osídlení ve větší míře a odkud byla doprava dřeva složitější, a lovecké hvozdy (např. Křivoklátsko nebo Buchlovsko), které bylo nutné chránit kvůli lovu. To byl důvod, který dokázal pohnout k ochraně lesa i šlechtu. 11/x


Zdařilý pokus Petera Stromera (1315-1388), důlního podnikatele a patricije, o obnovu říšského lesa kolem Norimberka, byl diktován podobně utilitárními účely, stal se ale kořenem moderní plánovité péče o les. U nás se ve středověku s něčím podobným nesetkáme. 12/x


Jak rozsáhlé odlesnění bylo? Oproti 80% v 11. st. se u nás na konci středověku odhaduje lesní plocha na max 30% rozlohy země. Ve Francii se mezi lety 800 a 1300 předpokládá úbytek 2/3 lesních ploch, celoevropské odhady jsou díky Skandinávii méně hrozivé. 13/x


A dopady odlesnění, kromě nedostatku dřeva? Holé horské svahy nezadržovaly vody a způsobovaly časté povodně v níže položených oblastech (přidejme k tomu počátek malé doby ledové ve 14. st. a dojem katastrofy je hotov). 14/x


V nížinných nivách řek nanesla eroze až několik metrů splavené půdy, klestí apod. Kromě případných transferů lidských osad ze zátopových oblastí je s ní spojen vznik nového krajinného prvku, který dnes chráníme – lužních lesů, které vyrostly v naplavených vrstvách půdy. 15/x


Měnil se i pozůstalý les. Původně dominantní zastoupení pomaleji rostoucích listnáčů se zmenšovalo a na jejich místo nastupovaly jehličnany a křovinaté porosty. K smrkovým monokulturám bylo ještě daleko, ale cesta už byla přímá. 16/x


Plocha lesů v našich zemích byla v druhé polovině 20. st. paradoxně větší než na sklonku středověku (což neříká nic o jejich zdraví). S velkou nadsázkou můžeme říct, že les zřejmě zachránila industrializace spojená s využíváním uhlí a následně dalších zdrojů energie. 17/17


Top